Každá cesta do cizích krajů mi ukáže nějaký 'extrémní' zážitek. Vietnam zvládl hned tři v jedné noci.
"Váš převoz v rámci jízdenky do Hoi Anu je tu." oznámí nám na homestay. Uleháme do lůžkového busu, trochu s podivem, mimo nádraží.
O kus dál nakládáme cosi co vezeme sebou. V kombinaci s faktem že nedostáváme vodu ani lístek to vypadá divně, ale je nás tu plno a všechny nás do salámu nedají :). Ha je tu wifi, je to v pořádku.
Asi nic nečekaného - pro místní. Naštěstí vidim jak vedle nás tlačí kolo a je tu jen asi 15cm vody. A ani ne všude jen místy. Je to lepší než to vypadá. Pokračujeme prováděni policejní patrolou směr Hoi An.
"Váš převoz v rámci jízdenky do Hoi Anu je tu." oznámí nám na homestay. Uleháme do lůžkového busu, trochu s podivem, mimo nádraží.
O kus dál nakládáme cosi co vezeme sebou. V kombinaci s faktem že nedostáváme vodu ani lístek to vypadá divně, ale je nás tu plno a všechny nás do salámu nedají :). Ha je tu wifi, je to v pořádku.
Závaly
Asi po druhé hodině jízdy bus zastavuje. Auto naproti bliká a kamion za námi se otáčí. Řidiči jsou venku a tak se jdu protáhnout a popustit uzdu fantazie a vzdát se titulu "Pána močového měchýře".
Vydatné deště, které zkrápěly Vietnam posledních pár hodin způsobily v oblasti oprav silnice sesuv půdy nelze jet dál. I náš bus se otáčí. Pod námi byl menší sráz, naštěstí řidič zvolil variantu otočit se až v místě kde byla v pozadí stěna. Ukázalo se , že to byl dobrý nápad, protože samozřejmě trochu sklouzl ke stěně. Projedeme se zkrátka o 4hodiny déle. Zpět na Dalat a těsně předním doprava na Nha Trang.
Záchody
Nevadí mi, že nám prodaly lístek do spoje kde nedostaneme vodu (máme vlastní). Trochu mě na tomto spoji - pravděpodobně nějaká kombinace buď soukromého dopravce nebo ilegal spoje - vadí, že nestaví na jídlo, ale hlavně na záchod!
Řidič najednou zastavil! Také se ozval močák! Teď nebo nikdy! První se zvedá Janička a za ní jako zástup žen z dívčí války jsou všechny ženy bez ohledu věku barvy a vyznání. "Sorry driver, we have a need!" Odstrkuje lehce překvapeného řidiče který je sleduje zástup žen mizící za autobusem. V zápětí následovaným zbytkem mužského osazenstva. Muži vpravo! Dámy vlevo!
Následně dostává otázku kdy bude jídlo. Bojíc se vzpoury přislíbil jídlo do půl hodiny. A nutno podotknout, že svůj slib plní. Zastavujeme u polévkárny. Zde používám další frázi vietnamštiny: "chong tit bo!". Touto frází zachraňuji holanďana, který by také rád jedl, ale neumí vysvětlit, že patří do skupiny špatných lovců - vegetariánů.
Paní trochu zarazilo, že jí říkám "ne hovězí", když podávala vepřové, ale nakonec jsme se pochopily.
Záplavy
"Zase stojíme! Jo bude jídlo a záchod! Ne! Spal jsem moc dlouho! Přejeli jsme! Jsme v Benátkách!"
Asi nic nečekaného - pro místní. Naštěstí vidim jak vedle nás tlačí kolo a je tu jen asi 15cm vody. A ani ne všude jen místy. Je to lepší než to vypadá. Pokračujeme prováděni policejní patrolou směr Hoi An.
A o tom, že jsme záplavám pomohli hromadným vyprázněním měchýřů, raději pomlčíme...